Stále vládne zima, ven se vám chce jen zřídka a lebedíte si, jak se vám povedlo díky bohatému krmení přitáhnout si opeřence za okno?  Výborně!

Zde ale zdaleka nemusí končit vaše narůstající vášeň v pozorování všeho, co létá. Zima je ideální čas, který k nám do měst a obcí láká nejen drobné pěvce, ale také vodní ptáky.

Tepelný ostrov města udržuje většinu vodních toků i ploch alespoň částečně nezamrzlou, díky lidem a rušení všeho druhu sem nezavítá ani příliš mnoho predátorů a toho jídla, které město poskytuje…

Z mé vlastní zkušenosti mohu upřímně říci, že v porovnání s dalšími skupinami ptáků je pozorování a rozpoznávání vodních ptáků rozhodně jednodušší a je tak vynikajícím startem ve vašich výletech za ptáky. Já sám jsem se během studií zabýval právě vodními ptáky a mimo jiné i způsobem, jakým je ovlivňuje jejich měnící se přirozené prostředí, není tak divu, že mi přirostli k srdci a rád se za nimi opakovaně vydávám.

Jak začít?

Jednoznačně nejjednodušší možností, jak se s nejhojnějšími druhy vodních ptáků seznámit, je přijít na břeh řeky či rybníka s pytlíkem dobrot a kachny, labutě, lysky, či racci si vás už najdou sami. Jen málokde a málokdy budete mít tak ideální možnost zkoumat jednotlivé druhy zblízka. Navíc tváří tvář se syčící labutí si nejen vaše dítko odnese nezapomenutelný zážitek.

Čím vlastně krmit?

S krmením však opatrně. Ptáci jsou sice schopni sežrat ledacos, co jim přinesete, ale zdaleka jim neudělá vše dobře. Především se snažte vyvarovat různým zbytkům jídla a pečivu, nachází se v něm totiž relativně dost soli i sacharidů, navíc přináší ptákům minimální výživnou hodnotu, takže ve výsledku ve stejnou chvíli tloustnou a při tom trpí nedostatkem živin. Dlouhodobý přísun takové stravy pak může končit růstovou deformací peří a kostí, známým jako „andělská křídla“.

No jo, a čím je tedy máme krmit, říkáte si?

Zkuste je potěšit například nakrájeným hlávkovým salátem, kukuřicí, ovsem, či rozmraženým hráškem. Pravděpodobně, stejně jako děti či vaši domácí mazlíčci, budou kachny i labutě trochu ohrnovat zobák, protože si od lidí zvykly na „lepší“ pochoutky, ale jakmile budou mít hlad, takovým jídlem rozhodně nepohrdnou.

Co můžete pozorovat bez dalekohledu?

Jak jsem již zmínil na začátku, řeky a rybníky uprostřed měst a vesnic jsou ideálním výchozím místem, kde svoji pozorovací vášeň rozvinout. Bez dalekohledu můžete velmi dobře pozorovat například rozdíly mezi výrazně zbarvenými samci a spíše nevýraznými samicemi kachny divoké neboli březňačky.

Mallard male and female (Anas platyrhynchos) illustrated by the von Wright brothers. Digitally enhanced from 1929 folio version of Svenska Fåglar Efter Naturen Och Pa Sten Ritade.

Kačera poznáte snadno, má charakteristicky zelený krk a hlavu a nažloutlý zobák, samička bývá většinou hnědočerná.  Tento nejhojnější druh kachny si hledá partnery již v zimě, aby časně zjara, v březnu, mohl začít hnízdit. Samců březňaček je mnohem více, proto většinou během své návštěvy uvidíte několik párů, které drží těsně při sobě, a množství okolo potloukajících se skupinek kačerů, kteří se čas od času snaží odloudit kachnu pro sebe. Čím více se jaro blíží, tím bývají tito solitérní kačeři neodbytnější a agresivnější ve snaze získat si partnerku.

Zmíněnou pohlavní dvojtvárnost (dimorfismus) však jen těžko budete hledat u lysek či racků, samce od samice prostě nerozeznáte. Obtížně se vám bude poznávat také pohlaví u labutí.

Dle jejich zbarvení však můžete během zimy pozorovat jinou věc.  Vzpomínáte si na pohádku O ošklivém káčátku? Mladé labutě zatím touto dobou zdaleka nepřipomínají majestátní symbol krásy.  Stále ještě přepeřují a jejich bílá barva je hojně promíchaná šedou. Až na jaře se z nich stanou krásní a vznešení bílí ptáci.

U nás nejčastěji potkáte labuť velkou (Cygnus olor), která na našem území patří mezi největší ptáky, méně často pak k nám ze severu zalétnou i labuť zpěvná (Cygnus cygnus) či labuť malá (Cygnus columbianus).

Na další už raději s dalekohledem

Máte chuť vidět víc ptačích druhů, jako jsou potápky, potáplice, kormorány, volavky, husy, ledňáčky, skorce, bahňáky, dravce či množství druhů kachen (těch plovavých i potápivých), jejichž určování už vyžaduje mít trochu nakoukáno? Skvěle! Pro tento účel jsme pro vás připravili hravý checklist našich nejběžněji pozorovaných druhů, který najdete na konci článku. Zde již doporučuji vzít si sebou binokulární dalekohled, protože se většinou vydáte již dál do přírody, kde si od vás ptáci budou držet spíše odstup, nebo prostě pro ten požitek. V případě větších vodních ploch pak časem můžete přesedlat i na monokulární, který hravě zvládne i šedesátinásobné přiblížení.

Stativový dalekohled, tzv. stativák

Nejhojněji obývané lokality

Mezi lokalitami, kde máte každou zimu velkou šanci potkat nejvíce druhů vodních ptáků, mohu zmínit zejména velké vodní plochy, jako jsou  Nechranická přehrada, přehrada na Želivce, vodní dílo Nové Mlýny, jezero Most, štěrkopískovna Ostrožská Nová Ves, rybníky v CHKO Třeboňsko, Lednické rybníky, štěrkopískovna Mohelnice či úseky vodních toků na Labi mezi Litoměřicemi a Roudnicí n.L, na Dyji, Vltavě či Berounce. Pražani teď určitě zajásají, protože na řece Vltavě mezi Chuchlí a Podolím a stejně tak kolem Stromovky lze najít i přes dvacet druhů.

Máte chuť se na některou z lokalit vydat? Využijte naši mapu.

KML-LogoFullscreen-LogoGeoRSS-Logo
Vodní ptáci

načítám mapu - prosím čekejte...

Ostrožská Nová Ves: 49.011584, 17.415733
Vltava: 50.053998, 14.414921
Vodní nádrž Nové Mlýny: 48.894293, 16.625748
Nechranická přehrada: 50.359754, 13.385811
rybníky v CHKO Třeboňsko: 49.042482, 14.773178
jezero Most: 50.538690, 13.645363
Lednické rybníky: 48.780005, 16.777153
štěrkopískovna Troubky: 49.420605, 17.329302
Hradecký rybník: 49.446268, 17.293210
Mutěnické rybníky: 48.899625, 17.059193
VLTAVA: Podbaba + Stromovka: 50.111923, 14.427495
Písečné rybníky: 48.852475, 17.077904
přehrada na Želivce: 49.696784, 15.125084
Pohořelické rybníky: 48.935751, 16.553650
Odra: u Vrbic: 49.889907, 18.311977
pískovna Oplatil: 50.108194, 15.725727
jezero Milada: 50.653923, 13.950233
Těrlická přehrada: 49.763249, 18.498058
MORAVA: u Strážnice: 48.891273, 17.280893
Štěrkopískovna Mohelnice: 49.776969, 16.959972
Vodní nádrž Kyjice: 50.500953, 13.477650
Morava: 49.139621, 17.504525
Štěrkopískovna Chomoutov: 49.653460, 17.237549
Labe: u Roudnice n. L.: 50.494920, 14.228840

Ostrožská Nová Ves

Severské druhy

Jakmile zavládnou mrazy, neznamená to, že je čas se jít schovat s teplým čajem do postele. Naopak, právě nyní máte unikátní možnost pozorovat ptačí druhy, které k nám zalétají z dalekého severu a jejichž prostředí už kompletně zamrzlo a potravy zůstalo pomálu. Tyto druhy přes naše území v zimě nezřídka protahují, či k nám prostě zalétli na průzkum z pobřežních oblastí. Takto u nás, zejména na větších vodních tocích, které ještě nepokryl souvislý led, můžete spatřit například takové skvosty jako potáplice severní, potáplice lední, kajka mořská, morčák bílý, hohol severní, hoholka lední, či turpan černý.

Potáplice severní. Black-throated loon (Colymbus Arcticus) illustrated by the von Wright brothers. Digitally enhanced from 1929 folio version of Svenska Fåglar Efter Naturen Och Pa Sten Ritade.

Jak odhalíte kde se tito ptáci právě nachází?

Stejně jako vy pomalu propadáte pozorovací vášni, desítky až stovky dalších jsou právě v terénu a zapisují své úlovky do ptačí databáze. Inspirovat se proto můžete například náhledem do AVIFu, faunistické databáze ČSO, a pokud budete mít chuť, tak také svá pozorování zapsat. Každý záznam se počítá a může napomoci budoucí ochraně ptáků. A nejen to, jakmile se naučíte jednotlivé druhy rozeznávat a najdete si místo, kam vás bude bavit se vracet, můžete se zapojit do každoročního mezinárodního sčítání vodních ptáků, které má u nás již víc jak padesátiletou tradici.

Hravý checklist volně ke stažení

A abyste to měli s poznáváním našich vodních ptáků co nejjednodušší, připravili jsme pro vás hravý checklist 20 druhů, které u nás můžete nejčastěji potkat.

Můžete si ho stáhnout zde.

Přejeme Vám krásný zbytek zimy s vodními ptáky! 🙂