Sýkorky, kdo by je neznal? Svojí přítomností obohacují nejednu zahradu, nejedno ptačí krmítko. Můžete je pozorovat v lese, v parku, v sadech, u vody, na dětských hřištích i zahrádkách kaváren. Zkrátka všude, kde je pro ně něco k snědku, což může být klidně i jediný pavouk pečlivě schovaný v koutě pod parapetem. 

Sýkory byly a stále zůstávají mojí velkou vášní. Při studiu jsem se zaměřovala na jejich životní strategie, učení, temperament, jak reagují na nové podněty a neznámou potravu, i na samotný vývoj potravního chování u mláďat.

Je vám nejspíš jasné, že o sýkorách ode mne neslyšíte naposledy 😉

V tomto článku bych vám je však ráda přiblížila jako čilé a houževnaté opeřence, se kterými se nejčastěji potkáte na svých zahradách, balkonech a terasách. Vytvoříte-li jim ve svém nejbližším okolí bezpečné prostředí s vhodnou a bohatou nabídkou potravy i úkrytů, stanou se nedílnou součástí vašeho (ne)všedního dne 😉

Chtěli byste vědět, jak takový (ne)všední den vypadá z pohledu drobného opeřence?

Jo, vlastně to není zas až tak daleko od pravdy. Kdybychom se zaměřili na malé ptáče v budce, tak by to nebyla jen máma, koho zavolá, ale i táta, a ti by se až do večera nezastavili, stejně jako tahle nekonečná říkanka, kterou jistě všichni znáte od dětství.

Nevím, jak moc už je veřejně známý fakt, že sýkory hnízdí v dutinách, ale radši to sem napíšu, jelikož jsem se od paní sousedky nedávno dověděla, že ten černý pták, co zalézá do díry v zateplení bytového domu je kos 😉

Hnízdo si tedy sýkory nestaví otevřené, jako právě například zmiňovaný kos, hledají vhodné dutiny v kmenech stromů (stejně jako špaček, se kterým si ho milá paní sousedka spletla). Nepohrdnou také jinou dutinou, která se však může časem ukázat i jako ne zcela nejvhodnější.

Nezřídka se stává, že si sýkorky ke svému hnízdění vyberou i nějakou jinou skulinu. Ve městech jsou velmi časté vývody od wafek, nepoužívané poštovní schránky, dutý kovový patník a zdokumentovali jsme také koňadru, která zahnízdila v již nepoužívané pumpě.

Samec sýkory koňadry vynáší trus z hnízda

Jak vidno, sýkorky jsou opravdu velmi vynalézaví a přizpůsobiví ptáci, avšak proč jim ten život trochu neulehčit a na zahradě nebo na balkoně jim nevyvěsit vhodnou hnízdní budku?

Nejčastějším nájemníkem budky bude pravděpodobně naše nejhojnější sýkorka, sýkora koňadra (Parus major). Nabízená hnízdní příležitost by se však mohla zalíbit i sýkoře modřince (Cyanistes caeruleus) a bydlíte-li v blízkosti jehličnatého lesa vůbec není vyloučeno, že by se v budce mohla usadit i naše nejmenší sýkora uhelníček (Periparus ater) nebo krásná a svojí zdviženou chocholkou typická sýkora parukářka (Lophophanes cristatus).

Po důkladné inspekci hnízdní dutiny začíná samice se stavbou hnízda a to již brzy z jara, nejčastěji ještě v březnu. Můžete pozorovat, jak si do budky nosí nejrůznější hnízdní materiál od velmi oblíbeného mechu přes stébla trav až po chlupy domácích mazlíčků, mezitím, co samec neúnavně zpěvem obhajuje teritorium.

Do čisté a měkké podestýlky pak samice klade každý den jedno oválné vajíčko, bílé s červenohnědými nepravidelnými skvrnami. Velikost snůšky u sýkory koňadry se nejčastěji pohybuje mezi pěti až dvanácti vejci. Když je snůška kompletní, samice zasedne a začne inkubovat. Můžete sledovat samce, jak nosí samičce na hnízdo potravu. Když se samice rozhodne nakrmit sama, často svá vejce zakrývá hnízdním materiálem.

Po 12 až 15 dnech se z vajíček začínají líhnout holá a slepá ptáčata. Na rozdíl od kachňat nebo kuřat, která se líhnou již opeřená a krátce po narození se začínají sama krmit, ptáčata pěvců zůstávají na svých rodičích zcela závislá ještě několik týdnů. Taková strategie těmto druhům umožňuje lepší a delší vývoj mozku, než kdyby se vylíhla už tak říkajíc „hotová“.

Čerstvě vylíhlá mláďata sýkory koňadry jsou zcela holá a slepá

Velké žluté dokořán otevřené zobáčky a neustálé žadonění pohánějí rodiče k neúnavnému shánění potravy. Rodiče přinášejí do hnízda potravu s obdivuhodnou frekvencí. Není proto divu, že k úspěšnému odchovu celé snůšky je zapotřebí plnohodnotného páru.

Když mláďata dobře prospívají, rostou pak doslova před očima. Postupně se tvoří základy opeření, kůží prorážejí první letky a ocasní pera, otevírají se oči a jejich křik i hlad je stále intenzivnější a silnější.

Možná vás napadá, že při tak velké spotřebě potravy a tolika mláďatech v jedné budce se někde také musí hromadit vyprodukovaný trus? To však příroda ošetřila nečekaně elegantním způsobem. Mláďata vylučují trus v úhledných balíčcích s gelovým obalem, který rodiče po každém nakrmení vynášejí z budky ven.

Samice sýkory koňadry chrání svá pětidenní ptáčata

Tímto přírodním divadlem se pak budete moci kochat přibližně tři týdny, než mláďata z budky poprvé vylétnou ven. Podívaná však nekončí ani pro vás a už vůbec ne pro rodičovský pár. Ptáčata své rodiče ještě více jak týden následují, nechávají se krmit a postupně se učí, kde nacházet a jak lovit potravu až do úplného osamostatnění.

Slunící se mládě sýkory koňadry

Tohle všechno jsou však jen střípky z pestrosti života, který si můžete do své bezprostřední blízkosti přitáhnout správnou péčí a organizací vašich venkovních prostor, ať už se jedná o zahradu, terasu nebo třeba jen balkon v paneláku.

Pro začátek by vám mohla být nápomocnou inspirací naše příručka Ptačí terapie II, do které jsem stručně a přehledně sepsala všechny možnosti, jak ptákům zajistit, aby se u vás cítili skvěle a stále a rádi se k vám vraceli.

Nezapomínejte, že pestrá škála života kolem vás, je jednou z nejlepších terapií, jakou můžete své neustále zaměstnané mysli dopřát.

Chvíle zastavení v přírodě plné nejrůznějších barev a tvarů je pro lidi velmi hodnotným a bohatým zdrojem energie i estetického požitku.

Jestli jste tedy dostali chuť pozvat si ptáky do svého každodenního života, vyberte si z našich příruček.

A přidejte se do facebookové skupiny Ptáci jako životní styl 🙂

Tu chci!