Vyvěšování ptačích budek do zahrad, městských parků i na školní pozemky v poslední době stoupá na oblibě.
Dnes již téměř každý ví, že kvůli úbytku starých stromů s přirozenými dutinami přichází ptáci o své hnízdní příležitosti a je třeba jim tyto možnosti nahradit.
Kromě blahodárného pocitu, že jsme ptákům a přírodě přispěli vlastním přičiněním, se nám navíc hnízdící ptactvo, na jaře a v létě, odmění milou podívanou na jejich hnízdní rituály, neúnavnou péči o potomstvo a pohledem na čerstvě vylétlá mláďata.
Ptáci udržují hnízdo čisté a trus mláďat ve formě gelovitého obalu vynáší z budky ven po každém nakrmení
Budky potřebují pravidelnou péči!
Vyvěšením budky však naše pomoc ptákům nekončí. A to je vlastně skvělá zpráva!
Díky tomu, že o ptačí budky pečujeme, jsme také v bližším kontaktu se samotnými opeřenci. Můžeme tak poznávat jejich hnízdní návyky a chování, sledovat mezidruhové rozdíly ve stavbě hnízda nebo také podle různých pobytových stop zjistit, kdo kromě ptáků naši budku využíval.
Vlevo hnízdo sýkory koňadry s bohatou mechovou výstelkou; vpravo hnízdo brhlíka lesního tvořené šupinkami borovicové kůry
Pojďme tedy k věci.
1) Proč vlastně ptačí budky čistíme?
Většina ptáků si nosí do budky různé přírodní (v dnešní době i syntetické) materiály a staví si z nich hnízda. Tento materiál se pak v budkách hromadí a je-li budka využívána k hnízdění víckrát za sezónu, mohou na sobě postavená hnízda dosahovat například až do úrovně vletového otvoru.
Ano je to tak, nejen stejný ptačí druh, ale dokonce i stejný pár, hnízdící víckrát v jedné budce si pro každé další hnízdění postaví zcela nové hnízdo na hnízdě předešlém.
No a ve velkém množství starého hnízdního materiálu se pak mohou množit různí parazité, nehledě na to, že čím blíže se hnízda dostávají vletovému otvoru, tím lépe dostupná se stávají pro mnohé predátory, ať už kočky, kuny nebo strakapoudy, kteří pak hravě dosáhnou na bezbranná ptáčata nebo sedícího rodiče.
A takovou ekologickou past byste na ptáky určitě nastražit nechtěli 😉 .
2) Kdy je na čištění ptačích budek nejlepší čas?
Odborníci se shodují, že nejlepší čas na čištění ptačích budek je podzim, ideálně například říjen.
V říjnu máte jistotu, že hnízdní sezóna všech ptačích druhů hnízdících v budkách již skončila a vy tak nenarušíte hnízdění a úspěšné vyvedení mláďat. Některé druhy hnízdící v dutinách jako jsou například sýkory nebo vrabci hnízdí i několikrát za sezónu a tudíž může být budka v létě těmito nájemníky ještě obsazena.
Hnízdní sezóna sýkory koňadry probíhá zpravidla od dubna do konce července
Budky můžete samozřejmě čistit také kdykoliv v zimě až do začátku hnízdní sezóny (nejpozději do začátku března).
Avšak vyčistíte-li budku již v říjnu, připravíte tak vhodné prostředí pro ptáky, kteří si v budkách hledají nocoviště a úkryt před mrazivým a vlhkým zimním počasím. Kromě toho, čím dříve bude budka čistá a připravená k dalšímu hnízdění, tím je větší pravděpodobnost, že ji již na jaře nějaký pár obsadí.
Totéž platí také pro vyvěšování budek na nová místa. Čím dříve novou budku vyvěsíte, tím delší čas si na ni ptáci mohou zvykat a tím větší je pravděpodobnost, že ji nějaký ptačí pár objeví a zabere již následující hnízdní sezónu.
Ptačí budky je možné vyvěšovat kdykoliv v průběhu celého roku
Tip: Já osobně čistím budky nejraději ve chvíli, kdy ze stromů spadá listí, protože je-li budek více na jedné lokalitě například v lese nebo v parku, po opadu listí je terén přehlednější, budky lépe viditelné a jejich hledání je snazší než, když jsou ukryté mezi listy.
3) Co budu k čištění potřebovat?
Pokud jste budku umístili 2 až 3 metry vysoko, jak je odborníky doporučováno a pokud k ní nevede žádná přístupová cesta (větve, schody), po které by se dalo vyšplhat (což by ovšem neulehčilo přístup pouze vám, ale také možným predátorům), neobejdete se bez žebříku.
Na standardně umístěné budky vám postačí jednoduchý jednodílný hliníkový žebřík. Je lehoučký, dobře se s ním manipuluje a k sehnání je buď samostatně, nebo jako odnímatelná část třídílného žebříku. Tyto žebříky se liší zejména v počtu příček, sedm by pro účely čištění standardně vyvěšených budek mělo stačit.
Nejlepším nástrojem, jak z budky vyndat většinou kompaktní staré hnízdo je obyčejná špachtle.
Hnízdo jednoduše zespoda podeberete a hodíte buď rovnou do kýblíku, jehož obsah pak poputuje na kompost nebo do bioodpadu, nebo hnízdo opatrně snesete na zem, abyste si ho mohli lépe prohlédnout, což já osobně vřele doporučuji.
Skladba hnízda je u různých druhů různá a vy se tak můžete dozvídat, jaké hnízdní materiály jednotlivé druhy pro stavbu svých hnízd využívají, sledovat, jakým způsobem jsou hnízda splétána, které druhy udržují svá hnízda v čistotě až do vylétnutí mláďat, a které druhy umí svá hnízda „pěkně“ zaneřádit.
Nezřídka můžete ve staré podestýlce nalézt také třeba jedno nebo dvě „zastydlá“ vejce, která si můžete dobře prohlédnout, určit komu patřila a uložit do sbírky.
Tip: Zkoumání starých ptačích hnízd milují zejména děti. Samo sebou je zajímá, jak to v takovém ptačím domečku vypadá. Sami uvidíte, že díky čištění budek se o životě ptáků naučí víc než z učených knih 😉 . Hnízda si foťte, povídejte si o nich, sledujte, kolik ptačích rodin budku obývalo, pojmenovávejte různé druhy hnízdního materiálu atd. Děti se určitě budou samy doptávat.
Někdy však na vás v budce může čekat také nemilé překvapení v podobě uhynulých mláďat nebo uhynulého dospělce. V takovém případě je po prozkoumání mrtvolek, kostiček a lebčiček 😉 potřeba řádně vydezinfikovat nejen sebe, ale i celou budku. Na dezinfekci můžete použít klasické savo nebo sanytol, já ale upřednostňuji ocet s vodou 1:1 ve střičce nebo nějaký bioprostředek bez chlóru, který je vhodný na dřevo a prodává se přímo v rozprašovači, což vám značně usnadní manipulaci.
V neposlední řadě ještě raději zmíním, abyste si na čištění budek nezapomněli vzít rukavice a vhodný oděv, u kterého vám nevadí, že se zašpiní, zamaže od mízy nebo roztrhne o větvičku.
Z vlastní zkušenosti pak vřele doporučuji také něco na hlavu, ať si pak nemusíte po zbytek dne vybírat z vlasů kousky větviček, jehliček a lístečků 😉 .
No a než od budky odejdete, vždy se raději dvakrát přesvědčte, jestli je budka dobře ZAVŘENÁ!!!
PS: Při čištění budek je dobré zároveň zkontrolovat:
- Upevnění budky – Je stále funkční a bezpečné, jak pro ptáky, tak pro kolemjdoucí? Nehrozí její zřícení?
- Střechu a všechny stěny – Nejsou v nich praskliny, kterými by do budky mohlo zatékat nebo by byla přístupnější predátorům?
- Systém otevírání budky – Je budka dobře zavíratelná a chráněná před případnými predátory?
- Vletový otvor – Není příliš zvětšený například po rozklování strakapoudem?
Jestli zjistíte nějaký z těchto nedostatků, zkuste budku opravit nebo ji sundejte a na její místo vyvěste budku novou – plně funkční.
A na úplný konec už mi zbývá jen popřát ptákům hnízdícím ve vašich budkách hodně zdaru!
A vám, především RADOST Z OBJEVOVÁNÍ!
Jestli vás téma ptačích budek zajímá více,
mrkněte také na článek #BudkuNaKazdouZahradu
nebo si můžete přečíst dva články s bohatou fotodokumentací, které jsem sepsala pro časopis NIKA.
A opět také připomínám, že nejlepším způsobem, jak si k ptákům najdete cestu vy i vaši blízcí, je vytvoření prostředí, které bude dobře sloužit nejen vám, ale bude také vhodným místem, kde najde divoké ptactvo spolehlivý zdroj potravy, vody, útočiště a třeba i možnosti k zahnízdění. Pak se můžete denně těšit z jejich blízkosti, veselého švitoření a poskakování ve větvích stromů na zahradě nebo na zábradlí balkonu či terasy.
Pomoci vám k tomu mohou dvě příručky, které jsou zde pro vás ZDARMA ke stažení 😉
